Pěstování Okurek Na Síti
Jedna cesta je pomocí chemických preparátů určených na plíseň okurkovou, druhou možností jsou jednoduchá ochranný opatření, díky nimž sklidíte dostatek okurek nakládaček ještě před nástupem plísně. Navíc jsou plody z rostlin pěstovaných na síti čistější a pohodlněji se sklízí. Listy rostlin pěstovaných na síti po dešti rychleji usychají, takže hrozí menší nebezpečí invektiva plísní. Pěstování venkovních okurek Kde pěstovat jsoucí vně okurky Hlavní zásadou při pěstování venkovních okurek je stanoviště – pěstujeme na slunných záhonech chráněných proti větru. Jemnoostné okurky se vzpamatovávají hůře nebo vůbec, proto je vybírejte pouze pro pěstování v teplejších oblastech. V příznivých oblastech stačí nízké foliové kryty, popřípadě odklápěcí(pro větrání). Ve skleníku udržujeme stálou teplotu vzduchu a zajišťujeme větrání. Můžete jim na tom místě přídavkem udržovat vyšší vlhko substrátu a tím, že budete větrat pouze přední část skleníku, budou mít a také vyšší teplotu a humidita vzduchu. Na venkovních záhonech můžete začít semena vysévat od poloviny května, jelikož už nehrozí přízemní mrazíky. Nakládačky se dají pěstovat „vertiko“ – na výšku na jednoduché konstrukci. Nakládačky potřebují ke zdárnému růstu světlé místo v ústraní a dostatečně vyhnojenou a teplou půdu. Nechat se odvrátit
Při nedostatku vláhy rostou okurky slabě a rovněž výnos je pak ovšem nízký.
Okurka je plodinou první tratě. Její začátek byste ovšem hledali ba i ve vlhkých a teplých krajích Indie a Číny. Při nedostatku vláhy rostou okurky slabě a rovněž výnos je pak ovšem nízký. Rostliny určené k výsadbě by měly držet čistě bílé kořeny a bal, který drží pohromadě, hnědé kořínky odumírají a ztrácí se efekt přirychlení. Ale pozor, okurky nemají rády kropení – na jejich „chlupatých“ listech se totiž voda drží dlouho a může se na nich šířit plíseň. Záhon můžeme i pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich na vzdálenost 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, naset semena nebo vysadit předpěstované sazenice okurek. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, poněvadž jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí. Nejkvalitnější plody salátovek jsou obvykle z partenokarpických hybridů (F1)(partenokarpické rostliny tvoří plody bez opylení a bez semen) – ideální ve skleníku (poněvadž opylení je nemilý).
- Uleželý, dobře vyzrálý kompost
- Velikosti zelených
- Vyaznikovský okurky jsou dobré a dlouhé ovoce. Zelentsy dá se využitkovat k moření v sudech
- 169Trávy a traviny
Řešit se to dá s použitím partenokarpních odrůd okurek, ty jsou schopny nasadit plody a bez opylení. Řešením jsou tzv. partenokarpní odrůdy okurek, které dokáží nasadit plody dokonce bez opylení. Pokud jste z teplejší oblasti, porostou vám bez problému dokonce teplomilné okurky, jestliže však chcete okurky pěstovat v chladnějším prostředí, musíte zvolit odrůdy odolnější. Je vhodná jakož i pro pěstování na VERTIKO. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Vyberte teplé a slunné místo v zátiší. Zároveň chráněné, slunné stanoviště. Malé sazeničky můžeme také koupit hotové a sázet je přímo na jsoucí vně stanoviště. Na jinak připravené záhony vysazujte mladé sazeničky nejlépe až po zmrzlých mužích, aby je nepoškodily přízemní mrazíky. Některé druhy zeleniny můžeme na záhony sít jakož i v průběhu června. Sejeme ji od druhé poloviny května do června do hloubky 4-5 cm. Odstraníme je do poloviny června.
Semena vyséváme do kořeňovačů od poloviny března, hotové sazenice vysazujeme od dubna. Výsev je vhodný v měsíci dubnu do kelímků. Semena dávám do kelímků 20. dubna, nejdříve do malých, později do velkých kelímků od jogurtů či piva. Semena okurek vysetá v půli května by měla vzejít do jednoho týdne. Semenáčky salátů a kedluben rozsázejte po ploše mezi rajčaty tak, aby měly kolem sebe prostor o průměru zhruba 20 cm. Okurka salátová neboli hadovka, která nachází využití především ve studené kuchyni, a to řekněme ve formě zeleninových salátů. Kromě kuchyňského využití se okurky uplatňují i v lidovém lékařství. Kromě kuchyňského využití se okurky uplatňují dokonce v lidovém lékařství, mají mírně projímavé účinky a čistí kůže. Při vysokých teplotách bychom měli kromě zalévání dokonce mlžit, abychom docílili žádoucí vzdušnou vlhko. Plody okurek opatrně vylamujeme, dáváme pozor, abychom nezničili výhony a listy. Výhony nyní tak bujně nerostou a zaštipování nemusí být tak časté. Zralé plody rajčat na rozdíl od okurek dále nepřirůstají a nemusí se tedy zpravidla otrhávat.
Takto urychlíte úroda. Zavlažovat okurky nemusíte.
Okurky nakládačky jsou vyšlechtěny tak, že jejich plody nejsou skoro nikdy hořké. Pařeniště Pokud nepotřebujeme velký vnitřní prostor skleníku, nabízí se nám jeho zjednodušená varianta – pařeniště. Pěstování okurek v pařeništi Poloteplé pařeniště Brzkou úroda salátových okurek snadno docílíme pěstováním v poloteplém pařeništi. Tak rostlinky posílí a sklizeň se urychlí. Takto urychlíte úroda. Zavlažovat okurky nemusíte. V užitkovém skleníku nemusíte pěstovat pouze zeleninu, a např. ba i révu vinnou. Je proto důležité, dobře si promyslet osazení skleníku během celé sezony a předem si nakreslit půdorys skleníku s osazovacím plánem. Optimální je vysadit 2-3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou vlastnit poměrně dost prostoru. A jednotlivé druhy zeleniny jsou jako kosmonauté, kteří v tomto uzavřeném prostoru musí individuálně žít. Z této zeleniny na balkóně pěstujeme ředkvičku, která má krátké vegetační období. Má pevnou slupku, při včasné sklizni snáší krátkodobé skladování. Hruboostné bývají někdy opovrhovány kvůli tomu, že při sklizni píchají, takže mnoho pěstitelů dává raději přednost jemnoostným okurkám.
