Pěstování Rajčat A Zeleniny Ve Fóliovníku

, Pěstování Rajčat A Zeleniny Ve Fóliovníku Aby semínka nejen vyklíčila, na druhé straně rostlinky taktéž dál dobře rostly a prospívaly, měli byste jim zajistit ideální prostředí. Dařit se jim bude támhle, kde dříve rostly luštěniny, dýně, kořenová zelenina kukuřice. Okurky je dobré vysít asi o 4 dny dříve, rostlinky jsou menší, náskok jim jde k duhu. Koření však hlouběji, takže jim nevadí, pokud substrát na povrchu proschne. Je to ovšem mezní hodnota, naše semínka jsou přebraná, testovaná na klíčivost, takže běžná doba je maximálně 2 týdny. Při teplotě kolem 12-14°C je možno plody skladovat ba i 2 týdny. Následně pokládám jednotlivá semínka vedle sebe, tak aby rozestupy činily kolem 0,5 až 3 cm. Optimální teplota pro klíčení semen paprik je kolem 25°C. Této teploty v běžných místnostech nedosáhnete. Pěstování paprik (Capsicum annuum) je v našich oblastech o něco složitější než u rajčat. Za většího tepla a vlhka se můžeme setkat s plísní paprikovou.

Místo víka můžeme využitkovat též děrovanou fólii. Pozor – neutopit místo roubování do půdy, to by pustila kořínky ještě okurka – a proto jsme přece neroubovali! Dobré je nechat místo roubování mnoho cm nad zemí. Existuje nemnoho způsobů jak dosáhnout vysoké úrovně klíčivosti, musíme se však držet určitých pravidel. A jak se o ně starat, aby daly bohatou úrodu šťavnatých plodů? Skleník tak můžete rozdělit na dva delší „postranní“ a jeden kratší „zadní“ záhon a získat tak tři plochy, na kterých mohou růst druhy vyžadující rozdílné podmínky. Skleník se dá do určité míry přirovnat ke kosmické lodi – podobně se jedná o relativně malý uzavřený prostor, který musí plnit mnoho funkcí. Nejjednodušší se může zdát využití substrátu (z hlediska kapitálový dostupnosti), který by měl být vždy sterilní (docílíme např. upečením v troubě při 200°C), zbaven škůdců, plísní a hub. Jejich plody se vyznačují větší velikostí a neobsahují kapsaicin, který je zodpovědný za pálivou chuť.

Je důležité zbavit ho všech zárodků plísní a hub.

Chilli papričky (feferonky) – malé papričky se silnou vůní a pálivou chutí. Do 20-ti dní maximálně vám vzejdou vždy všechna zasetá semínka chilli papriček. Semínka skladujte v suchém, temperovaném prostředí, bez přístupu světla. Stačí ji jen položit na dno nějaké nádobky, dostatečně navlhčit vystydlou převařenou vodou a semínka na ní rozložit. Réva podobně působí jako přirozené „stínění“ skleníku, proto se pod ní bude dobře dařit třeba rajčatům. Má příznivé účinky na trávení, avšak při větším množství působí dráždivě. Při větším množství je vhodné papriky zavařit do sladkokyselého nálevu. Je však důležité nenechávat plody přerůst – začnou totiž tvořit semena a ztratí svěží, plnou chuť a najednou spotřebují nadměrné množství živin a tím omezí růst a zrání dalších plodů. Je důležité zbavit ho všech zárodků plísní a hub. A pozor – důležité je vše strčit pod mikrotenový pytlík, aby rostlinky srůstaly v co největší vzdušné vlhkosti. Rostlinky zahrňte zeminou dostatečně vysoko, aby je vítr nezlomil, a ještě jednou trochu zalijte. Semínka ze zralých papriček, správně nasušená a pečlivě přebraná mají vysokou klíčivost – mezi 80 – 90%, která může být při dodržování optimálních podmínek pro uskladnění semen taktéž nemnoho let.

  1. V listopadu později ze skleníku odstraníme veškerou vegetaci
  2. Semena paprik vysévám do květináče koncem února, rajčata začátkem března
  3. Dodržet konstantní teplotu – nevhodné je umístění na radiátoru nebo parapetu
  4. Přesazování papriky a výsadba papriky na záhon či do skleníku
  5. Semena okurek je nejlépe vysévat naplocho přímo do květníků
  6. Hnojení a péče o papriku

Papriky jsou tropické ba i subtropické rostliny, které vyžadují vysokou relativní vlhko vzduchu 70-75% a teploty nad 21°C. Nejlépe se jí daří ve vinařské oblasti v Čechách a na Moravě. Rostliny zalévejte ke kořenům a v době sucha myslete na to, že jedna rostlina papriky potřebuje asi 4 litry vody. Postupně čas prodlužujte až do vysazování. V dolní části stonku (asi do výšky prvních pěti listů) vyštípejte všechny postranní výhony a následující výhony zaštípněte za prvním ba i druhým listem. I u rajčat vyštípejte kromě 3-5 horních větviček všechny postranní výhony po celé délce stonku. Kromě potom zmiňované teploty je to především dostatek světla. Skleníkovým a fóliovníkovým paprikám dopřejte dostatek vláhy a odvděčí se vám bohatou úrodou. Okurky taky mnoho vláhy odpaří velkými listy. Nedostatek vláhy způsobuje nedostatečně vyvinuté, malé plody a zasychání jejich špiček. Malé odrůdy paprik jako chilli papričky se stanou ozdobou vašeho okna třeba v kuchyni nebo obýváku. V kuchyni ji je možno používat vařenou jakož i syrovou. Když máte osivo ve svém rodišti, můžete se pustit do výsevu.

Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci.

Ze stejného důvodu není dobré vysadit okurky přespříliš nahusto – v proplétajícím se porostu se podobně snadno šíří plísně. Na 1 m2 dle druhu můžete vysadit 2-5 rajčat. S výsevem začínám nejpozději v první půlce února, lze však začít též poté (podle odrůdy). Klíčení je možno urychlit tak, že osivo namočíte na jeden den před výsevem do vlažné vody. Dejte pozor, aby měla vody dost, ne však velmi, jinak rostlinu taktéž přes drenážní vrstvu utopíte. Na základ dostatečně velké nádoby, ve které budete papriku pěstovat, dejte drenáž z kamínků, keramzitu nebo polystyrenu, přes kterou bude odtékat přebytečná voda. Okurky mělce koření (jejich kořeny sahají do hloubky asi 15-20 cm), ale rozrůstají se do velké plochy, proto není vhodné pod nimi pěstovat jinou zeleninu. Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci. Nejčastějším škůdcem jsou mšice, které škodí rostlinám – přenosem různých viróz, naproti tomu i vlastním sáním.