Rajčata Sázejte Teď: Vše O Výsadbě A Pěstování

Jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo a také na jaře při jarním zpracování půdy. Rajčata snesou jakož i zapravení hnojiva do půdy těsně před výsadbou, kořeny a nesmí přijít s hnojivem přímo do styku, aby se nepopálily. Pokud už k němu dojde, zasadíme rostliny na vnější záhon do větší hloubky, neboť rajčata zakořeňují taktéž ze stonku, z něhož pustí nové kořeny. Při vlastní sadbě dbáme zásady, že rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá kalcium a plody nato trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Nejlepší je vysadit 2-3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou mít poměrně dost prostoru. Rajčata bychom neměli vysazovat dřív, ježto hrozí riziko přízemních mrazíků. A. Nedostatek má obvyklé projevy nedostatku antioxidantů, zvyšuje se nebezpečí rakoviny a klesá celková obranyschopnost organismu. Na jeho nedostatek rajčata reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé. Pěstování na parapetu má dokonce jednu nevýhodu v přerůstání sazeníc – nedostatek světla (sazenice šplhají za světlem) a nadmíru tepla. Však tento způsob pěstování rajčat nedoporučuji, ježto jsou rostlinky náchylnější k plísním a rajčata potom dozrávají.

Vzhledem k nízké vrstvě zeminy jsou vhodné pro pěstování tímto způsobem keříčkové odrůdy, a to jak velkoplodé tak cherry. Velikost plodů zase příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě. Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku. B-celek je souhrnné označení pro vitamíny skupiny B. Jsou to ve vodě rozpustné vitamíny, nezbytné pro správné fungování metabolismu. Pořizovací náklady jsou sice trochu vyšší, však odpadá pracné vyvazování rostlin a spirály slouží spoustu roků – ani po patnácti letech nejsou opotřebené. Dostatek světla je podmínkou pro vyzrávání plodů. Jak v době růstu, tak tvorby a zrání plodů jsou okurky náročné na výživu, proto je jednou týdně hnojíme hnojivy pro plodovou zeleninu s vyšším obsahem dusíku. Jsou vyrobené bez chemie „z potravinářských surovin“, nejsou ale určené k likvidaci plísní, avšak jako „přípravky určené ke zušlechtění zdravotního stavu rostlin s výrazným vedlejším účinkem zejména proti chorobám ze skupiny padlí“. Hodí se také pro pěstování ve velkém, kde se nepředpokládá vyvazování jednotlivých rostlin. Pro lepší růst a jako prevenci proti některým poruchám ve výživě rajčat doporučujeme využít také formou hnojivé zálivky nebo jako postřik na list přípravek Vitality komplex.

Vrchol rostliny za-štípávám ledvaže dosáhne taktak že 1,8 m (hnedle výška skleníku).

Zatímco na začátku pěstování si můžeme svolit postřik přípravkem s delší ochrannou lhůtou, ve fázi kdy potom sklízíme plody, volíme přípravek s ochrannou lhůtou co nejkratší. Povrch potom uhladíme prkénkem a můžeme sít. Pokud máte sadbu, kterou jste pěstovali za oknem vašeho bytu opravdu hodně vytáhlou, můžete spodní listy oškubat a rostlinu nasadit na ležato, přičemž pouze vrchol opatrně ohneme a nejméně 3 listy ponecháme nad povrchem substrátu, zbývající stonek zahrneme zeminou. Vrchol rostliny za-štípávám ledvaže dosáhne taktak že 1,8 m (hnedle výška skleníku). Tato vada ve výživě rostliny vápníkem postihuje plody a ty jsou načež zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Proti této chorobě je zapotřebí zasáhnou preventivně. Koncem dubna je třeba sazenice rajčat přihnojit – vhodným hnojivem je Kristalon Start. Stonek sazenice rajčat se začne protahovat a může být až půl metrový (např. ještě pokud se opozdíte s výsadbou).

• V Uralu a na jižní Sibiři se sadby pro skleníky vysazují koncem února – začátkem března
• Postup sázení rajčat
• Nezapomínám na pravidelné mulčování
• S chladným obsahem – každé čtyři dny
• Pravidelná péče se vyplatí
• Prevence chorob rajčat
• Semena paprik vysévám do květináče koncem února, rajčata začátkem března
• Kořenový bal sazenice namočte do vody

V užitkovém skleníku nemusíte pěstovat pouze zeleninu, však např. ještě révu vinnou. Jak stmelit rozdílné nároky těchto druhů zeleniny v jednom skleníku? Semenáčky salátů a kedluben rozsázejte po ploše mezi rajčaty tak, aby měly kolem sebe prostor o průměru přibližně 20 cm. Pod rajčaty proto můžete vysadit „drobnou“ zeleninu. Papriky patří ještě mezi „teplomilnou“ zeleninu a vyhovuje jim ustavičně vlhký substrát. Proč pěstovat nejoblíbenější plodovou zeleninu na zahradě nebo na balkóně? Na dno vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, teď dá se sázet rajčata. Do zeminy, do níž sazenice přesazujeme, přidáme asi třetinu rašeliny. Nemáte-li sazenice pěstované v sadbovačích, později počítejte s tím, že se budou hůře ujímat a déle jim potrvá, než zakoření. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Vylamování postranních výhonů se provádí tak, že se pouze rukou tyto výhony vyštípnou. Semena rajských jablíček klademe nejlépe po dvou do nádobek nebo je sejeme na větší plochu naširoko a do substrátu je mírně zatlačíme prkénkem nebo jen rukou. Je tedy třeba vysít semínka rajských jablíček do připravených pěstebních nádob teď v únoru, nejpozději v březnu. Nezaléváme, jen mlžíme, aby se semínka nevyplavila. Substrát je velmi důležitým prvkem, je vhodnější volit substrát dražší a kvalitnější, přeci jen se výpěstky chystáme konzumovat a chceme, aby byly co nej.

Substrát potom nepoužívám. Do kelímku přidám pouze hlínu ze zahrádky. Koření však hlouběji, takže jim nevadí, pokud substrát na povrchu proschne. Nenapadá jenže plody, takže je možné sklidit když ne jinak nějakou úrodu. Kedlubny, mrkve a cibulka mají delší dobu vegetace a je tak možné za sezonu vypěstovat pouze jednu úrodu. Na tykvi mi jednoduše naroste za kratší dobu spousta parádních salátovek! Řez asi do dvou třetin průměru, na tykvi odshora směrem dolů, na okurce odzdola nahoru. Dorůstají dokonce dvou metrové výšky! Také můžeme každé dno květináčku opatřit drenáží – do výše asi dvou centimetrů nasypeme vypraný štěrk. Tímto přípravkem ošetřujeme porost při kvetení a načež opakujeme každé tři týdny, nebo častěji při vysokých teplotách. Jsou-li už plísní napadeny stonky rostlin, je lépe porost zlikvidovat. Pokud budete postupovat podle určitých pravidel a seznámíte se s nároky jednotlivých rostlin, dočkáte se bohaté úrody. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. Zralé plody jsou bohaté na beta karoteny, vitamín C a v menší míře ještě na vitamín B. Obsahují 90-95% vody. Rostlinu vysazujeme šikmo tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10-15 cm lodyhy – bylina na této části vytvoří další kořenový systém, který potom umožní lepší příjem živin a vody.