Sázení Rajčat Ze Semínek

Na rozdíl od okurek jim neublíží zálivka „kropením“ a nestrádají ani při nižší vzdušné vlhkosti. A pozor – důležité je vše strčit pod mikrotenový pytlík, aby rostlinky srůstaly v co největší vzdušné vlhkosti. Avšak pozor na následné okopávání, můžete poničit kořeny. Při vlastní sadbě dbáme zásady, že rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Pokud už k němu dojde, zasadíme rostliny na jsoucí vně záhon do větší hloubky, neboť rajčata zakořeňují ještě ze stonku, z něhož pustí nové kořeny. Předpěstované sazenice rajčat, které kupujete, jsou pěstovány při vyšších teplotách, a okamžitá výsadba na jsoucí vně záhon je pro ně šokem. V tomto éra, kdy teď nehrozí, že by tyto teplomilné rostliny zmrzly, sázíme vzrostlé silné sazenice rajčat, které jsme si sami vypěstovali třeba doma na okně. Dnes už vím, že pro cenný úrodu je třeba mnoho zásadních předpokladů. Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci.

A dosáhneme delší doby vegetace rostliny.

Vysazuji během dubna, v květnu sázím do fóliáku. Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy. A dosáhneme delší doby vegetace rostliny. V průběhu vegetace rostlinám regulérně vyštipujeme boční výhony a jediný hlavní výhon vyvazujeme k opěrné konstrukci. Tyčková rajčata jsou vzrůstné rostliny, proto potřebují oporu – pěstují se obvykle na jeden hlavní výhon a dorůstají značné výšky. Dorůstají ba i dvou metrové výšky! Keříčkové a zakrslé keříčkové rajčata – dorůstají podstatně do menší výšky než rajčata tyčková. Vzhledem k nízké vrstvě zeminy jsou vhodné pro pěstování tímto způsobem keříčkové odrůdy, a to jak velkoplodé tak cherry. Vzhledem k vysoké vrstvě zeminy a možnosti vyvázání rostlin, jsou záhony vhodné pro pěstování klasických tyčkových odrůd. Zasypeme je slabou vrstvou (asi 1-2 cm vysokou) zeminy a zavlažíme rozprašovačem. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. A jak se o ně starat, aby daly bohatou úrodu šťavnatých plodů?

I papriky jsou náročné na výživu.

Nenapadá avšak plody, takže je možné sklidit když ne jinak nějakou úrodu. Zatímco na začátku pěstování si můžeme dopustit postřik přípravkem s delší ochrannou lhůtou, ve fázi kdy již sklízíme plody, volíme přípravek s ochrannou lhůtou co nejkratší. A podobně chuť mají domácí rajčata nesrovnatelnou s „umělými“ plody, jež byly po celou zimu k dostání v obchodech. Je však důležité nenechávat plody přerůst – začnou totiž tvořit semena a ztratí svěží, plnou chuť a najednou spotřebují nadměrné množství živin a tím omezí růst a zrání dalších plodů. Sladká chuť a vůně domácích rajčat patří k létu. Mezi nejčastěji pěstované plodiny ve skleníku patří salátové okurky, rajčata, papriky, saláty, ředkvičky či kedlubny. Papriky patří rovněž mezi „teplomilnou“ zeleninu a vyhovuje jim pořád vlhký substrát. I papriky jsou náročné na výživu. Vzhledem k tomu, že papriky tvoří poměrně hustou „korunu“, nebývá pod nimi přespříliš světla, tedy ani velmi místa pro pěstování dalších plodin. Z dalších vitaminů je významný především provitamin A, vitamin PP, E, na druhé straně a B6 a B12.

• Výsadba rajčat do nádob
• Kořenový bal sazenice namočte do vody
• Předčasně, doba zrání je od 105 do 110 dnů
• Plody s nevýraznou chutí používáme spíš k přípravě omáček a pyré
• Kvalitní osivo je základ – stojí rovněž trochu desítek korun (kontrolujte si počet semen)
• Dodržet konstantní teplotu – nevhodné je umístění na radiátoru nebo parapetu
• Pokud je místnost horká – přinejmenším každé dva dny
• Vhodné stanoviště a umístění rajčete

Vitamin C který u plodů vyzrálých na slunci dosahuje ba i 300 mg na 1 kg. KRISTALON Plod a květ (pro epocha kveteni a tvorby plodů). Jejich zásoba by měla být dostatečná po zapravení základního hnojení na podzim nebo a také na jaře při jarním zpracování půdy. Ve stádiu semenáčků, kdy jsou pěkně vyvinuté děložní lístky a srozumitelně se hned rýsuje základ prvního pravého listu, rostlinky přeopatrně vytáhnu z půdy a naříznu šikmými (asi 1 cm dlouhými) řezy proti sobě. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody později trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje na tom místě, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Pokud budete rostliny správně zaštipovat, zůstane pod nimi dostatek místa dokonce světla, a vzhledem k tomu, že mají hluboké kořeny, nepoškodí se, byť i mezi nimi budete pěstovat další rostliny. Také výhony paprik by se měly obvykle zaštipovat, a to přes celé léto – ve spodní třetině ba i polovině rostliny vyštípejte všechny výhony a výhony v horní části zaštípněte za 4-6 listem. Jakož i u rajčat vyštípejte kromě 3-5 horních větviček všechny postranní výhony po celé délce stonku.