Sázení Rajčat Ze Semínek
Pokud nechceme investovat do substrátu, můžeme úspěšně zneužít jemně prosátou pařeništní zeminu, obohacenou kompostem. Pokud máte sadbu, kterou jste pěstovali za oknem vašeho bytu opravdu hodně vytáhlou, můžete spodní listy očesat a rostlinu nasadit na ležato, přičemž pouze vrchol opatrně ohneme a když ne jinak 3 listy ponecháme nad povrchem substrátu, zbylý stonek zahrneme zeminou. Pod rajčaty tak můžete vysadit „drobnou“ zeleninu. Ze stejného důvodu není dobré vysadit okurky málo nahusto – v proplétajícím se porostu se stejně snadno šíří plísně. Právě výkyvy teplot a deště jsou totiž příčinou vzniku obávané plísně bramborové. U teplot klesajících pod 12 °C se růst zastaví a stejně nevhodná jsou a horka nad 35 °C. Během růstu je zaléváme, chráníme je před prudkým sluncem a je-li to možné, držíme je v teplotě okolo 18 – 20 °C. Vysazuji během dubna, v květnu sázím do fóliáku. Je proto důležité, dobře si promyslet osazení skleníku během celé sezony a předem si nakreslit půdorys skleníku s osazovacím plánem.
Dá se na druhé straně vyhovět rozdílným požadavkům různých druhů v malém skleníku? Řešením je přenést sazenice do chladnější místnosti s větším množstvím světla (např. prosklenné zádveří). Přihazuji půdu, a než se dostanu na úroveň záhonu, pohodím někdy kolem sazenice asi půl lžíce NPK. Při vyšších teplotách by mohlo docházet k nežádoucímu vytažení sadby. Tímto přípravkem ošetřujeme porost při kvetení a načež opakujeme každé tři týdny, nebo častěji při vysokých teplotách. Pokud je počasí deštivé a vlhké je potřeba začít ošetření pak dříve, tedy začátkem června, poté ošetřujeme v pravidelných intervalech. Deštivé (vlhké) počasí napomáhá rychlému šíření nemocí. Vlhké počasí rostlinkám, ale také plodům nesvědčí. Záleží na odrůdě, klima a počasí. Dobrým zvykem je proto odstranění spodních listů rajčat – porost není od země tak hustý, větrá a zmenšuje se riziko útok rostlin.
Nezaléváme, jen mlžíme, aby se semínka nevyplavila.
Půda pro pěstování rajčat a její složení. Optimální je vysadit 2-3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou držet poměrně dost prostoru. Koření však hlouběji, takže jim nevadí, pokud substrát na povrchu proschne. Každá houba má své požadavky na prostor, vláhu, výživu, osvětlení či humidita vzduchu a jeho pohyb. Rostlinu vysazujeme rovně tak, že zeminou zahrneme ještě asi 10-15 cm lodyhy – houba na této části vytvoří následující kořenový systém, který pozdě umožní lepší příjem živin a vody. Z rajčete kouká jen vršek s listy – a ještě leží nebo spíš trčí křivě nad záhon. Nezaléváme, jen mlžíme, aby se semínka nevyplavila. Je tedy třeba vysít semínka rajských jablíček do připravených pěstebních nádob teď v únoru, nejpozději v březnu. Semena rajských jablíček klademe nejlépe po dvou do nádobek nebo je sejeme na větší plochu naširoko a do substrátu je mírně zatlačíme prkénkem nebo jen rukou. Také můžeme každé poklad květináčku opatřit drenáží – do výše asi dvou centimetrů nasypeme vypraný štěrk. Řez asi do dvou třetin průměru, na tykvi odshora směrem dolů, na okurce odzdola nahoru.
- Dodržet konstantní teplotu – nevhodné je umístění na radiátoru nebo parapetu
- Z popela: postupujte jako při strouhance,
- Pokud je místnost horká – když ne jinak každé dva dny
- Rajčata, která budou v dubnu 13, 14, 15, 18 února 2016 přemístěna do skleníku
- Pravidelná péče se vyplatí
Na tykvi mi jednoduše naroste za kratší dobu spousta parádních salátovek! Skleník tak můžete rozdělit na dva delší „postranní“ a jeden kratší „zadní“ záhon a získat tak tři plochy, na kterých mohou růst druhy vyžadující rozdílné podmínky. Do pěstební nádoby o rozměru 50 x 50 cm budeme potřebovat dva 50 l pytle. Nádoby pak naplníme substrátem asi dva centimetry pod okraj. Poté je zasypu jemným substrátem (s použitím sítka) cca 0,5 cm a opět zvlhčím rozprašovačem. Na základ vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, poté lze sázet rajčata. Do vykopané rýhy nasypu posečenou trávu a ušlapu ji (tráva vyhřívá zeminu). Proto je vhodné nejdřív aplikovat kovovou týč, kterou lehce trávu prorazíte. Vhodné jsou silné pytle (čiré také černé) a doporučuji vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. K ochraně lze využitkovat stejné přípravky jako na plesnivina, červnový termín též zůstává. Jsou vyrobené bez chemie „z potravinářských surovin“, nejsou naproti tomu určené k likvidaci plísní, jenže jako „přípravky určené ke zhoršení zdravotního stavu rostlin s výrazným vedlejším účinkem zejména proti chorobám ze skupiny padlí“. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá kalcium a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Okurky taktéž předpěstovávám, nedávám rovnou do půdy.
Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Rajčata se sází ven na záhon po „zmrzlých“, tedy po půlce května. Rané odrůdy vyséváme již v půlce února do předem připraveného/koupeného substrátu. Nízká keříková rajčata s chutnými a kvalitními plody jsou dejme tomu odrůdy ‘Denár’, ‘Patria’, ‘Salus’ nebo ‘Šejk’ (má podlouhlé plody). Nejkvalitnější plody salátovek jsou obvykle z partenokarpických hybridů (F1)(partenokarpické rostliny tvoří plody bez opylení a bez semen) – ideální ve skleníku (neboť opylení je nezvaný). Postupuje od listů, napadené plody jsou nepoužitelné a bez ochrany dojde k uhynutí celé rostliny. Vyhýbejte se především kropení listů, které k rozvoji plísní velmi přispívá. Jsou-li už plísní napadeny stonky rostlin, je lépe porost zlikvidovat. Příprava skleníku – Každý ročník měním hlínu a to jmenovitě z důvodu zábrana před vznikem chorob a plísní. Pro pěstování ve skleníku je možné koupit rovněž specificky vyšlechtěné odrůdy „skleníkové“ révy. Okurky na záhoně venku se nijak neřežou, nezaštipují.
