Sazenice Okurek Doma Pro Skleník – Co Když Listy Zžloutnou?

Buřina srdečník – Leonorus cardiaca SAZENICE. Sazenice angreštu vysazujeme na jaře nebo na podzim ve sponu 2 x 1 metru. Rybíz můžeme vysazovat buď na podzim nebo na jaře. Do fóliovníků můžeme předpěstované rostliny vysazovat v druhé polovině dubna, na vnější stanoviště vysazujeme otužené rostliny až ve druhé polovině května. Přihrnutí půdy k jednotlivým balům provádějte dokonce je celý živý plot na místě v brázdě. Sázíme je hlouběji, místo rozvětvení by mělo být 10 cm pod úrovní půdy. Po ukončení vegetace jednotlivé zakořeněné výhony oddělíme a vysadíme na trvalé místo. Stromkový tvar šetří místo na pěstební ploše, je možné pod odolnými odrůdami, které nepotřebují postřik pěstovat ano i zeleninu, nastupuje dříve do plodnosti, jenže má menší plodnost, je náročnější na řez, potřebuje trvalou oporu až do korunky a má kratší životnost. Ve druhém roce ponecháme dalších opěvovat až šest nových výhonů, slabé a přebytečné odstraníme. V nich nesmíme zapomenout zhotovit škvíra pro odtok přebytečné vody.

Pro úspěšné pěstování nabízíme zároveň ano i veškeré potřebné pomůcky – hnojiva, prostředky na ochranu rostlin, substrát k pěstování a netkanou textili. Prodej rostlin, sazenic a jejich pěstování se nepochybně s celým procesem skvěle doplňuje, takže lidé ze společnosti Proplant Group přesně vědí, jak se kterým typem rostliny zacházet. Určitě to není tak náročné, jak se z počátku může zdát. Jak na samotnou výsadbu? Angrešt dá se množit také letními řízky a oddělky, které řežeme v létě, asi v polovině června. Řežeme polozdřevnatělé letorosty na řízky dlouhé osm centimetrů. Řežeme v předjaří před začátkem rašení pupenů. Mateční rostlině seřízneme léto před množením výhony asi 5 cm nad zemí a půdu kolem ní dobře pohnojíme. Doplňkovou závlahu rozdělujeme na málo dávek po 30 – 50 mm: 1. před květem, 2. při vývinu plodů, před zráním, 3. při zrání plodů, 4. po sklizni, 5. koncem léta. Pokud bude doba dozrávání rajčat jiná – pak bude rodina schopna jíst čerstvou zeleninu od poloviny léta ba i do konce podzimu. Počátkem léta většinou odstraňujeme všechny nové omladky, aby se koruna příliš nezahustila. Ovoce se objevily o tři týdny dříve než obvykle a počátkem července docela dozrály. Na jaře po výsadbě zkrátíme korunní výhony stromkového angreštu na tři pupeny.

Výhony keřů po výsadbě řežeme na dva ba i tři pupeny nad povrchem půdy.

Během vegetace vyrostou nové výhony, z nichž na jaře vybereme ty silné a ohneme je do asi 20 cm hluboké rýhy, háčky přichytíme k zemi a zasypeme kompostem. Ve třetím roce a v dalších letech odstraníme předjarním řezem všechny zahušťující výhony, ponechané nové výhony zkrátíme asi o 1/4 ba i 1/3. Boční zahušťující výhony zkracujeme na dva dokonce čtyři pupeny. Výhony po výsadbě zkracujeme hluboko na dvě dokonce čtyři očka, aby přesazováním poškozená a ne docela ještě funkční kořenová struktura stačila zásobit vodou a živinami nadzemní část.Ve druhém roce v předjaří vybereme z vyrostlých výhonů čtyři ba i opěvovat nejsilnějších jako základ koruny. Výhony keřů po výsadbě řežeme na dva ba i tři pupeny nad povrchem půdy. Velká část kořenového systému rybízu se utváří mělce pod povrchem půdy. Řízky stimulujeme a napícháme do pařeniště do humózní, písčité půdy s přídavkem rašeliny. V rostlinách se ukládá škrob, aby přežily zimu, je-li rostlina vydobyta ve správnou dobu, disponuje v době výsadby větším růstovým potenciálem než běžná keř právě vydobytá z půdy a ihned přesazená. Užívá se list (Folium rosmarini), jež se sbírá v době květu.

To umožní, aby byly rostliny vysazeny ve skleníkové půdě potom v polovině dubna, poněvadž v těchto regionech je země v této době obvykle značně teplá. V současné době je u rybízu běžnější tvar keře. Keře rybízu vysazujeme na vzdálenost 2,5 – 3,0 x 1,0 – 2,0 m, podle vzrůstnosti odrůdy. Barvu mohou mít podle odrůdy bělavou, žlutou, zelenou, načervenalou ano i vínově červenou. Kořeny se mohou během ponoru poškodit. Během této krátké doby musím hmyz stihnout samičí květy zdárně opylit. Je tedy dobré jej používat preventivně nebo během studijních sezení nebo v jiných obdobích zvýšené duševní námahy. Rostliny jsou proto citlivé na nedostatek vláhy, koncentraci půdního roztoku a na malý obsah organických látek. Obsah vitamínu C má angrešt srovnatelný s citrony, kromě toho obsahuje vitamín E, B a karotenu, z minerálů poté draslík, křemík, fosfor, vápník, hořčík, železo a zinek, jód, měď, mangan a fluór. Angrešt má vysoký obsah kyselin (citrónové, jablečné, vinné rovněž šťavelové).