Vše O Pěstování Rajčat: Na Záhoně, V Pytlích, Ve Skleníku, Výsadba A Hnojení
Kvůli tomu, že dáváme hnojivo do jámy přímo ke kořenům, lze zneužít pouze hnojiva organická (umělý), která nepopálí kořeny rostlin. Nefalšovaný hnojiva navíc nezasolují půdu chemickými látkami, tak jak tomu je u hnojiv minerálních (chemických). Nejpodobnější k původnímu rajčeti jsou přítomný cherry rajčata; původní plazivé keříky s drobnými rajčaty a také doposud rostou planě v oblasti jižního Mexika a pěstování planých rajčat je novým moderním trendem v Evropě. Ve fóliáku jsem je zkoušel taky, dokonce vícekrát, avšak venku rostou lépe. Okurky ve fóliáku (skleníku) vedu po drátech (s oky nebo prohnutými esíčky) ke stropu – jednotlivě. Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky. Větší park umožňuje pěstovat vysoké – kolíkové odrůdy, pro pěstování v malém záhonku nebo na balkoně jsou vhodné spíše nižší keříkové odrůdy. V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné podobně teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech.
Rajčata vyžadují slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Sazeničky totiž potřebují sluneční světlo a teplo, jinak by nevyrostly. Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem, velké nároky na teplo, pekáč, vláhu). Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem, slunné místo – jmenovitě jitřní slunce, aby bylina po noci co nejdříve oschla). Teplota: 14-16 stupňů při výsevu semínek rajčat (proto je ideální skleník nebo pěstování sazenic ve své vlasti), pro růst rostliny je ideální 25 stupňů přes den a 17 v noci. Při větším množství je vhodné papriky zavařit do sladkokyselého nálevu. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům přivést
Dobré je polévat rajčata ke kořenům (ne na list), poněvadž suchý list plesnivina nerada.
Stejně jako u ostatních druhů pěstování přivážeme rajče dle typu k opoře. Sazenici vložíme mírně rovně a pomocí lopatky přihrneme půdu ke kořenům a stonku. Vždy zalévejte ke kořenům a nikdy nepolévejte listy a plody, mohly by je napadnout nemoci. Dobré je polévat rajčata ke kořenům (ne na list), poněvadž suchý list plesnivina nerada. Tato nemoc rajčete má podobný pokračování jako plíseň bramborová, však hnědé fleky na listech jsou daleko větší. K obávaných chorobám patří rovněž virové mozaiky rajčete, kdy se střídají tmavá a světlá místa na listech a objevují se skvrny na plodech. Na horní straně listů, nalezneme patrné žluté skvrny a na rubové straně se objevuje osobitý sametově olivově hnědý povlak. Na zelených plodech se objevují žluté skvrny. Plody rajčete jsou z dietologického hlediska cenné pro obsah vitamínů, minerálních látek, organických kyselin, cukrů, aromatických látek, vlákniny, pektinu, barviv karotenoidů a antokyanů v plodech.
- Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci
- Rajčata skvěle snášejí hnojení statkovými hnojivy, proto je zařazujeme do 1. tratě
- Pravidelná péče se vyplatí
- Příprava záhonu pro rajčata
- Kvalitní osivo je základ – stojí též mnoho desítek korun (kontrolujte si počet semen)
- Předčasně, doba zrání je od 105 do 110 dnů
- Vysazení na venkovní stanoviště
Nesmí se podobně zalévat po listech, květech a plodech. Nesmí být a ne velmi suchá, ani přemokřená, dávejte zvlášť pozor, abyste půdu okolo rostliny nerozbahnili – kořeny by neměly vzduch. Motouz se nesmí do stonku zařezávat. Nově vytvořené kořeny na stonku zabezpečí rostlině lepší výživu. Necháme-li je hodně růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Nadmíru mnoho dusíku a draslíku brzdí příjem vápníku, což se může ukázat hnilobou – hnědými skvrnami na špičce plodů. Za suchého a teplého počasí je nutná pravidelná zálivka, která brání vybíhání zelí do květu. Tento postup můžete dokonce vynechat, avšak spíše se to v praxi doporučuje, neboť nato bude rostlinka o mnoho silnější a eliminují se rizika, která souvisí s nepříznivým počasím. V ojedinělých případech se dají oddělat listy a vedlejší stonky ano i tady, ale to jen pokud je rostlinka slabá a z pohledu na ni víte, že by více vedlejších stonků nezvládla. Ze začátku není vhodné semínko zalít douškem vody, neboť by se mohlo vyplavit z prostředního místa květináče na kraj a rostlinka by špatně rostla. Sazeničky je zpočátku důležité pouze kropit rozprašovačem, nikoliv zalévat – mohlo by totiž dojít k vyplavení semínek.
