Zásady Správné Sázení Rajčat
Je však důležité nenechávat plody přerůst – začnou totiž tvořit semena a ztratí svěží, plnou chuť a odděleně spotřebují nadměrné množství živin a tím omezí růst a zrání dalších plodů. Vysazuji během dubna, v květnu sázím do fóliáku. Výsadbu keříčkových rajčat na stanoviště provádíme po 15. květnu. Výsadba by neměla být dříve než po 20. květnu. Dřívější termín výsadby sice někdy může přinést o pár dnů pozdější úrodu, na druhé straně spíš opak bývá skutečností: podchlazené rostliny špatně a pozdě nasazují na květ, listy žloutnou a dlouho trvá, než se rajčata z podchlazení vzpamatují. Schopnost rajčat zakořenit jakož i ze stonku zaručí, že si strom vytvoří pěkný kořenový bal a nadzemní část bude silná. Kořenový bal pokládám buď svisle nebo naležato (v případě přerostlých sazenic), větší část stonku zahrnu hlínou. Na co dávat pozor při přípravě sazenic? Saví škůdci jako jsou např. mšice nebo svilušky, mohou při silném útok výrazně podlomit námi pěstované rostliny. Vysetí keříčkových odrůd je možné provádět přímo na zahrádku, lepší je však rajčata předpěstovat. Naopak u tyčkových odrůd musíme věnovat péči vyvazování hlavního výhonu k opoře a důslednému vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů.
Aby se jim dobře dařilo a skleník jako celek bezproblémově fungoval, musí každá rostlina růst na vhodném místě a mít zajištěnu „osobní“ péči. Nejlepší je vysadit 2-3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou vlastnit poměrně dost prostoru. Réva taktéž působí jako přirozené „stínění“ skleníku, proto se pod ní bude dobře dařit třeba rajčatům. Pokud vysévám semena již v únoru přesazuji rajčata ještě jednou (podruhé) a to do plastových kelímků uříznutých z PET lahví. Někdo dává přednost kovovým spirálám; pro rajčata tyčková bych doporučila silnější a nejvíc metr a půl vysoké opěry. Keříčkové a zakrslé keříčkové rajčata – dorůstají podstatně do menší výšky než rajčata tyčková. Tyčková rajčata jsou vzrůstné rostliny, proto potřebují oporu – pěstují se obvykle na jeden hlavní výhon a dorůstají značné výšky. Keříčková rajčata jsou u nás nejznámější, ježto mají málo zrníček a jsou sladce kořenitého aroma. Zralé plody rajčat na rozdíl od okurek dále nepřirůstají a nemusí se tudíž zpravidla otrhávat.
Pro nejvhodnější vývoj mladých rostlin je podstatný obsah fosforu a vápníku v půdě.
Obsahuje nejlepší uspořádání živin pro rovnoměrné vzcházení semen. Postup, který používám pro vysetí semen rajčat – Do menšího truhlíku nebo plastové kulaté/hranaté misky nasypu hodnotný substrát pro množení. V tom případě vysévání (do truhlíku taktéž s půdou nebo list. Výsev do truhlíku provádíme v únoru. Semena z hybridů (přesevy) nebrat, málo by rodily. V některých teplejších oblastech (jižní Moravy) je možné osévat semena přímo na stanoviště. Nenapadá jenže plody, takže je možné sklidit alespoň nějakou úrodu. Zatímco na začátku pěstování si můžeme přivolit postřik přípravkem s delší ochrannou lhůtou, ve fázi kdy pak sklízíme plody, volíme přípravek s ochrannou lhůtou co nejkratší. Na trhu je široká nabídka těchto přípravků (Acrobat, Alliete, Ridomil, Kuprikol a následující), dle fáze pěstování nebo popřípadě sklizně dbáme na délku ochranné lhůty. Velikost plodů zase příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě. Pro nejvhodnější vývoj mladých rostlin je podstatný obsah fosforu a vápníku v půdě. Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku.
- Prevence chorob rajčat
- Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci
- Nezapomínám na pravidelné mulčování
- Plody s nevýraznou chutí používáme spíš k přípravě omáček a pyré
- Tyčkové odrůdy
Při pěstování ve skleníku musíme regulérně větrat, zajistit přístup hmyzu pro dobré opylování květů a zalévat rostliny zásadně ke kořenům, abychom zároveň nesmáčeli listy. Proč pěstovat nejoblíbenější plodovou zeleninu na zahradě nebo na balkóně? To už dělám na zahradě v pařníku. Příští růst už je zbytečný, ještě kdyby počasí v polovině září vypadalo sebelépe, krátký den a chladné noci ukončí rajskou sezonu stejně. Dorůstají dokonce dvou metrové výšky! Řešením je přenést sazenice do chladnější místnosti s větším množstvím světla (např. prosklenné zádveří). Do zeminy, do níž sazenice přesazujeme, přidáme asi třetinu rašeliny. Do skleníku a fóliáku sázet vždy jen sazenice. Jak skloubit rozdílné nároky těchto druhů zeleniny v jednom skleníku? Mezi nejčastěji pěstované plodiny ve skleníku patří salátové okurky, rajčata, papriky, saláty, ředkvičky či kedlubny. Salátové okurky jsou jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny. A jednotlivé druhy zeleniny jsou jako kosmonauté, kteří v tomto uzavřeném prostoru musí hromadně žít.
