Pěstování Ve Skleníku :
Když máte osivo doma, můžete se pustit do výsevu. Jako „podrost“ pod rajčata jsou vhodné ředkvičky, cibulka, některé druhy mrkve (kupříkladu oblíbené tzv. „baby“ mrkvičky), saláty, kedlubny či řeřicha. Paprikami je vhodné osadit jeden z „postranních“ záhonů nebo jejich zadní části na obou stranách skleníku. Při větším množství je vhodné papriky zavařit do sladkokyselého nálevu. Důležitá je předcházení. Neměli bychom pěstovat papriky po rajčatech a také ne po sobě. Pěstování papriky zvládnou dokonce začátečníci v zahradničení. Časově jsou papriky náročnější než rajčata – kdy sklízíme rajčata. Pěstování paprik (Capsicum annuum) je v našich oblastech o něco složitější než u rajčat. Malá rostlinka se tak značně lépe adaptuje, než při běžném pikýrování ze substrátu. Nejjednodušší se může zdát aplikace substrátu (z hlediska kapitálový dostupnosti), který by měl být vždy sterilní (docílíme např. upečením v troubě při 200°C), zbaven škůdců, plísní a hub. Aby semínka nejen vyklíčila, avšak rostlinky také dál dobře rostly a prospívaly, měli byste jim zajistit ideální prostředí. Semínka ze zralých papriček, správně nasušená a pečlivě přebraná mají vysokou klíčivost – mezi 80 – 90%, která může být při dodržování optimálních podmínek pro uskladnění semen taktéž málo let. Pro lepší využití závlahy je výhodnější polévat jitro.
Každý den kontrolujeme povrch substrátu a v případě, že se objeví na povrchu plíseň, odstraníme jí a víko pařníku pootevřeme a snížíme tak humidita. Když je klíček dlouhý asi patnáct dokonce dvacet milimetrů a na jeho konci se objeví dva pravé, vyvinuté lístky, přepíchejte, řekněme dlouhou pinzetou, rostlinky do samostatných nádobek. Nastává etapa kdy pikýrujeme do samostatných květníků. Když si vypěstujete vlastní sazenice, bude to pro vás vlastnit hned mnoho výhod: Nejenže přesně budete vědět, jakou odrůdu opravdu pěstujete, nýbrž ve své vlasti vypěstované rostlinky jsou značně silnější, a tím pádem i odolnější proti případným chorobám ba i škůdcům. Zvyšuje odolnost proti infekčním chorobám a únavě. Optimální teplota pro klíčení semen paprik je kolem 25°C. Této teploty v běžných místnostech nedosáhnete. Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Nasazování a zrání plodů podpoří draslíkaté hnojivo. Je však důležité nenechávat plody přerůst – začnou totiž tvořit semena a ztratí svěží, plnou chuť a společně spotřebují nadměrné množství živin a tím omezí růst a zrání dalších plodů. Udržujte v teple při teplotě okolo osmadvaceti stupňů Celsia a povrch bude obvykle a dostatečně růst. Teplota by rozhodně neměla klesnout pod dvaadvacet stupňů.
2-5 rajčat. Pod rajčaty proto můžete vysadit „drobnou“ zeleninu.
Klíčení lze urychlit tak, že osivo namočíte na jeden den před výsevem do vlažné vody. Rychlost klíčení semen je závislá na teplotě, vlhkosti a odrůdě. Prvním důležitým krokem je výběr semen. Dále tu nesmí chybět název a adresa firmy, druh a odrůda rostliny, počet semen nebo u drobnějších jejich váha. Rostliny, které plesniví nebo se opožďují v růstu, bez milosti vyřaďte. U rašelinových tablet JIFFY je výhodou fertilita a přesazení celého média s rostlinkou (bez porušení kořenů) rovnou do květníku. Na 1 m2 se zřetelem
- Fytoftorová hniloba
- K růstu potřebují dokonce dostatek světla, jinak jsou vytáhlé a bledé
- Pravidelně zalévám, aby nedocházelo k opadávání listů
- Stejně jako okurky nemají rajčata ráda zálivku na listy
- Hnojení a péče o papriku
Skleníkovým a fóliovníkovým paprikám dopřejte dostatek vláhy a odvděčí se vám bohatou úrodou. Nedostatek vláhy způsobuje nedostatečně vyvinuté, malé plody a zasychání jejich špiček. Paprice pomůže i vyvazování k tyčce, těžké plody ji tak nezlomí a stejně bude odolnější vzhledem k čemu větru. Naopak, na místo po paprice už papriku nesaďte přinejmenším 3 roky. Místo víka můžeme využít dokonce děrovanou fólii. Vyberte jim místo slunečné a vzdušné. Na rozdíl od okurek jim neublíží zálivka „kropením“ a nestrádají a také ne při nižší vzdušné vlhkosti. Zralé plody rajčat na rozdíl od okurek dále nepřirůstají a nemusí se tak obvykle otrhávat. Výhony už tak bujně nerostou a zaštipování nemusí být tak časté. I u rajčat vyštípejte kromě 3-5 horních větviček všechny postranní výhony po celé délce stonku. Také výhony paprik by se měly pravidelně zaštipovat, a to přes celé léto – ve spodní třetině ba i polovině rostliny vyštípejte všechny výhony a výhony v horní části zaštípněte za 4-6 listem. Výborný je taktéž tzv. ledový salát, u kterého se nesklízejí celé hlávky, jenže v řadě otrhávají jednotlivé listy.
