Co Se Týká Pěstování Paprik

Při tomto opatření můžeme pěstovat ještě nad topením, neboť polystyren všechno teplo nad topením pohltí a rozprostře do okolí. Z toho důvodu jsou dokonce rostliny zelené, proto pohltí modrou, částečně žlutou a dále oranžovou a červenou a vpřed tak vyzařují jen zelenou, co se námi viditelného spektra týče. Jinak jsou avšak podobně vynikající třeba zelené, žluté či oranžové papriky. Veškeré potřeby rostlinek načež zajistí instrument sám a vy si budete posléze moci dochucovat pokrmy čerstvým tymiánem či jinými bylinkami, které si sami vypěstujete v komfort domova, bez použití chemie či jiných neekologických přísad. Ovšem pokud jsme odkázáni pouze na balkon nebo parapet, poohlédneme se pouze po menších kultivarech. Pěkné vyrostlé sazenice papriček vysazujeme do menších prázd-jamek do kterých jsme zapravili hnůj, kompost nebo ano i trochu hnojiva typu NPK. Pokud máte kardiovaskulární systém v pořádku, tak právě capsaicin (pálivá látka papriček) udajně zlepšuje jeho stav. Zatímco papriky (jak si vypěstovat chilli papričky) potřebují relativně teplo, rajčatům bude vyhovovat teplota kolem 18 °C. Jak to tak bývá, taktéž při sebelepší péči se během výsevu můžeme setkat s různými problémy.

Před jejich výsadbou je ideální namočit je zhruba na 10 hodin do vody.

Teď se podíváme na vhodnou dobu výsevu a všechen následující postup. Semínka můžete vložit po jednom do malých rašelinových květníků, s nimiž se snadno pracuje, proto je při přesazení můžete celé vložit do větších květináčů. Můžete však sít jen po jednom. Před samotným výsevem můžete semínka na cca 12h namočit do slabého roztoku lignohumátu nebo heřmánkového čaje pokojové taploty, který slouží také jako očista. Samotnému zaseknutí dá se jistou mírou lze zabránit namočením semínek na 24 hodin před samotným výsevem do vody. Před jejich výsadbou je ideální namočit je zhruba na 10 hodin do vody. Vhodné jsou zářivkové lineární trubice, nebo LED zdroje s teplotou světla od 5000K do 6500K. Světlo je vhodné zajistit po dobu přinejmenším 12 hodin denně. Pro vysetí většího množství semen jsou vhodné sadbovače. Jednou z možností je rovněž příprava tzv. mashe (z angl.), kdy papriky rozmixujeme, jemně osolíme a rozmícháme s olejem (kvůli trvanlivosti) a se zřetelem chuti můžeme přidat česnek či jiné odvar. Kromě samozavlažovacích nádob se nemusíme bát použít a ne nějakou netradiční nádobu, jako je dostatečně veliký keramický květináč, a skvěle poslouží ba i řekněme rozříznutý starý sud.

  • Semena paprik vysévám do květináče koncem února, rajčata začátkem března
  • Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci
  • Krok: semínka sejte do hlouby 0,5 ba i 1 cm
  • Přesazování papriky a výsadba papriky na záhon či do skleníku

Jako drenáž poslouží keramzit, štěrk, kamínky, popřípadě ještě starý rozbitý hrnek. Truhlík nebo hrnek se načež zakryje fólií. Než se rozhodnete pro zasazení malých rostlinek, pokryjete tři dny předem záhon pro výsadbu černou mulčovací fólií. Menší rostliny rajčat keříčkových je možné pěstovat dokonce v jednoduchém fóliovém tunelu nebo pod mulčovací fólií. Než začnete se sázením, na tři dny přiložte na záhon černou mulčovací fólii, která slouží k tomu, aby slunce zem dostatečně vyhřálo. Já mám zatím tři druhy. Vložte semínka. Já dala do každé ruličky po třech semínkách, pro případ, že by se nějaké neujaly. Čistotu osiva můžeme zajistit buďto pěstováním každé odrůdy zvlášť v uzavřeném skleníku nebo fóliovniku, nebo uzavřením květu před jeho otevřeím do ZIP sáčku. Semena druhu Chinense klíčí průměrně 10 dní, ale rostliny mají značně dlouhou vegetační dobu, kdy plody zrají až 120 dní od nasazení květu. Naopak druh Annuum klíčí průměrně 5 dní, papriky rostou nadmíru rychle a brzy nasazují poupata.

, Co Se Týká Pěstování Paprik Doba klíčení se pohybuje průměrně okolo 2 týdnů, a může trvat ba i více jak měsíc. Doba klíčení se různí. Semena některých divokých druhů paprik mohou klíčit dokonce 8 týdnů a ty je třeba osévat velice brzy, ideálně na začátku ledna. U některých odrůd se vlivem počasí, pozdního výsevu, atd. může stát že část plodů nestihne dozrát do příchodu prvních mrazíků. Pokud budeme sázet příliš pozdě, je pravděpodobné, že úroda nestihne dozrát a celé roční práce budou k ničemu. Jedinou nevýhodou je, že takové osivo je většinou dražší a hůře k sehnání, protože je s tím opravdu docela práce. Jedná se i o ideální odrůdy na přípravu omáček, neboť z několika málo plodů jí můžeme připravit desítky litrů. Potom může být na vině podřadný osivo, naproti tomu často se jedná o nevědomé zavinění pěstitelem. Pokud se začnou na plodech objevovat hnilobné skvrny, jedná se o takzvanou suchou hnilobu.