Paprika, Pěstování Papriky, Sazenice Papriky

Pořízení zahradního fóliovníku každopádně mnohonásobně prodlouží vegetační éra pěstovaných rajčat. Mysleme na to při pořizování vhodného zahradního fóliovníku! Nejdůležitější je při pěstování rajčat ve fóliovníku správná teplota, která nesmí klesnout pod 16°C nebo naopak stoupnout nad 27°C. Rostlinám se nato nedaří a v důsledku toho neplodí tak, jak bychom si představovali. Pro tyto rostliny vyžadující více prostoru naprosto existují specifický fóliovníky pro pěstování rajčat. Pro přímou konzumaci jsou však vhodné méně pálivé kultivary nebo zcela jiný druh. Informace o vhodném stanovišti naleznete u každého osiva jednotlivě. Po zasazení (platí pro všechny doposud zmíněné možnosti) přiložíme poklop minipařeniště (pokud používáme) a úplně uzavřeme větrání. Lze pořídit přímo hotové sadbovače s Rockwoolem nebo tzv. minipařeniště. Do minipařenišť můžeme umístit přímo vyráběná plata, která naplníme substrátem pro výseb, nebo můžeme plata vyndat (eventuálně koupit minipařeniště bez plat) a umístit Rockwool nebo tablety Jiffy. Někdy v červenci bychom měli schopnou malou rostlinu, která už nýbrž musí začít kvést, aby stihla do října vůbec dozrát. Vlhkost budeme udržovat pomocí rozprašovače. Takováto strom se musí semínka zbavit sama, naší pomocí bychom pouze odtrhli celý stonek.

Popišme si rozdíl. Bylina vysazená v polovině ledna vyklíčí asi koncem ledna. Pokud máte kardiovaskulární systém v pořádku, tak právě capsaicin (pálivá látka papriček) udajně zlepšuje jeho stav. Pro pěstování většího množství sazenic se nato hodí spíše výbojky. Vložte semínka. Já dala do každé ruličky po třech semínkách, pro případ, že by se nějaké neujaly. Naopak jakostní osivo by mělo vlastnit zlatohnědou barvu (v případě C. pubescens, C. lanceolatum a C. rhomboideum černou), všechna semínka by v rámci jedné odrůdy měli držet obdobnou velikost a svým způsobem taktéž tvar a neměla by být jakkoli poškozená. Přihnojení na list je nejrychlejším způsobem jak přičinit nedostatek živin. Tímto způsobem můžete pěstovat čerstvé papriky, rajčata anebo bylinky. A také ne tvé milé papriky a rajčata se tak neobejdou bez dostatečné a pravidelné hydraulický zálivky. Předtím při nárustu a dorůstání plodů papriky změníme hnojivo a vybereme nějaké s přebytkem draslíku a fosforu. Konkrétně se jedná o následky kolísání teplot nebo pravidelného vysychání a zalévání půdy.

Už mi klíčila semínka všech druhů a po 2-3 dnech, však podobně po 2-3 měsících.

Ačkoli z takového protínání vyroste normálně vypadající plod, semínka z něj nesou zcela novou genetickou informaci – jedná se o kříženecký F1 osivo. Více si povíme zejména v článku o protínání a šlechtění, kde tento problém probereme (patrně ba i příliš?) dopodrobna. Nicméně to opravdu hodně předesílám, více si o problému povíme v tomu určeném článku. O parazitech si avšak povíme více v konkrétní kapitole. Na uhlazenou výsevní zeminu poklademe semínka papriky a zasypeme pouze 1cm vrstvou lehké zeminy. Na uhlazenou výsevní zeminupoklademe semínka papriky a zasypeme pouze 1cm vrstvou lehké zeminy. Povrch zvlhčím rozprašovačem a semena zakryji vrstvou substrátu tloušťky 0,3 dokonce 0,5 mm a opětně jej zvlhčím. Semena z hybridů (přesevy) nebrat, málo by rodily. Už mi klíčila semínka všech druhů a po 2-3 dnech, však podobně po 2-3 měsících. Jakmile mají rostliny 2-3 patra pravých lístků nastává vhodná doba k přesazení do větší nádoby (většinou cca 0,5l), do doby než je možné sazenice vysadit na vnitřní záhon, foliáku nebo skleníku.

• Přepichování papriky
• Stejně jako okurky nemají rajčata ráda zálivku na listy
• V listopadu načež ze skleníku odstraníme veškerou vegetaci
• Hnojení a péče o papriku

Z toho důvodu jsou stejně rostliny zelené, ježto pohltí modrou, částečně žlutou a dále oranžovou a červenou a vpřed tak vyzařují jen zelenou, co se námi viditelného spektra týče. Jak to tak bývá, ještě při sebelepší péči se během výsevu můžeme setkat s různými problémy. Pro vysetí jsou vhodné spíše hranaté květináče, protože můžeme umístit 4 semínka do rohů a 1 doprostřed. Druhý typ osiva pochází z izolovaých plodů a krom vzácných genetických mutací s sebou žádné riziko nenese. Ve výsledku se tedy setkáme se dvěma typy osiva. Nejčastěji se setkáme z 5 domestikovanými druhy, kterými jsou Capsicum annuum, C. baccatum, C. chinense, C. fritescens a C. pubescens. Oproti domestikovaným jsou totiž o poznání odolnější a nesou geneticky různé odolnost vůči parazitům, virům atd. Nevýhodou je, že divoké kultivary jsou doopravdy nejčastěji drobné kuličky do 1 cm v průměru středního ba i vyššího palu a chuťově žádná sláva. Především nezapomeňme na to, že různé druhy zeleniny potřebují ke svému zdárnému růstu trochu odlišné teplotní též světelné podmínky. Výhodou výbojky je dokonce to, že ji nemusíme udržovat v nějaké konstantní výšce od sazenic, tedy ji neustále zvedat.

Pro větší množství sazenich bychom a rozhodně volili spíše výbojky. Velké množství by mohlo spálit kořenový systém rostlin. Pokud máme okno směřované na jih, nato je to jediné vhodné místo, kde nemusíme používat dalšího umělého přisvěcování. Pro ostatní domestikované druhy je vhodná doba výsevu od ledna do poloviny března. Přihnojujeme na začátku hnojivem s přebytkem dusíku – na vytváření zelené hmoty – může být např. i kristalon start. Tak, a to jsme sázeli koncem ledna. Nestane se tak, že by kořínek začal klíčit neboře. Upozornil bych, že přestože tento druh není pěstitelsky nijak náročný, úplným začátečníkům bych ho raději nedoporučoval a začal s nějakým z předchozích čtyř. Určitě není od věci ošetřit rostliny ba i nějakým přípravkem proti plísním a škůdcům. Ovšem okrasné rostliny a plodiny jsou něco veskrze jiné. Objíždět zavlažování listů má totiž své odůvodnění, suché listy jsou méně náchylné k plísním! Během této počátečních fázích růstu mohou být rostlinky obzvláště náchylné k škodlivému hmyzu jakou jsou řekněme mšice.