Pěstování Keříčkových Rajčat venku na balkóně
Vždy zalévejte ke kořenům a nikdy nepolévejte listy a plody, mohly by je napadnout nemoci. K odstraňování zálistků nepoužíváme nůžky, rybička nebo vyštipování prsty, abychom neroznesli nemoci. Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je významný zásobování vodou. Místo spojení rostlin lehce stáhnu měkkou páskou (třeba také proužkem z mikrotenového pytlíku), případně ještě prve obalím vatou. Rostlinky se dvěma – třemi pravými listy přesaďte do rašelinových zakořeňovačů nebo do květináčů a dejte je na světlé a teplé místo s teplotou 23 – 25 °C. Za většího tepla a vlhka se můžeme setkat s plísní paprikovou. Abychom dobře využili pěstitelskou nádobu, můžeme před ně vysadit nízké a dříve rodící odrůdy (evidentně nádoba musí být dostatečně široká); po jejich odrození sem můžeme vysadit kupříkladu salát. Pekingské nebo podobně čínské zelí Pekingské zelí se v kuchyni připravuje jako salát. Vhodnými sousedy rajčat jsou všechny druhy košťálové zeleniny, celer, pórek, špenát, lichořeřišnice, petržel a listový salát. Rajčata jsou nadmíru oblíbeným druhem zeleniny, který je častou součástí příloh či salátů, na nichž si jistě a vy rádi pochutnáte. Pokud umístíte rajčata na opravdu slunném stanovišti, je dobré neoddělávat listů mnoho. Stanoviště rajčete: V domě, v bytě nebo na zahradě?
Rajčata však nestačí pouze zasadit, zalévat a čekat, je třeba se o ně aktivně starat. Proto je dobré rajčata v pytlích řádně přihnojovat, především vápníkem a fosforem. Příprava: Umytá rajčata, oloupaná jablka a cibuli pokrájíme a umeleme na masovém strojku. Nezapomínejte rajčata dokonce zpravidla zastřihávat, abyste rostlinu nadbytečně nevysilovaly – též menší dokáže poskytnout mnoho plodů, záleží však především na zálivce a teplotě. Abyste ochránili kořeny rajčat před vysycháním, použijte mulč. Při sázení rajčat použijte kvalitní půdu dobře zásobenou živinami. Rajčata jsou náročná na úrodnou humózní půdu, dobře zásobenou přijatelnými živinami, spíše lehčí, hlinitopísčitou. Rajčata potřebují humózní a živnou půdu, a proto je dobré přidat při výsadbě zahrádkářský substrát. Rajčata jsou náročná na půdu, neboť pro správný a spokojený růst vyžadují záhřevnou půdu, která bude bohatá na živiny. Rajčata však taktéž patří k častým potravinovým alergenům, takže alergici pozor! Kdy vyséváme pekingské zelí Vyséváme jej v polovině července na záhon ve špetkách ve sponu 30×20 cm, přikrýváme bílou netkanou textilií. Dovnitř je tedy vysazujte ba i v době po zmrzlých mužích, v druhé polovině května.
- Pravidelná péče se vyplatí
- Dodržet konstantní teplotu – nevhodné je umístění na radiátoru nebo parapetu
- Kvalitní osivo je základ – stojí též několik desítek korun (kontrolujte si počet semen)
- Samotná výsadba sazenic rajčat
- Rajčata znamenitě snášejí hnojení statkovými hnojivy, proto je zařazujeme do 1. tratě
- Rané a středně zralé odrůdy rajčat – 13. března 2016
Sazenice vysazujte pryč v druhé polovině května, když už nehrozí přízemní mrazy. Na druhé straně hybridy jsou rajčata, jejichž šlechtění bylo kontrolováno a organizováno ze zvláštních důvodů. Ty se dají výtečně využít podobně jako hnojivo pro rajčata, pokud z nich připravíte rajčatovou jíchu. Přírodní hnojiva účinkují v půdě po dobu několika měsíců. Přírodní hnojiva nadto nezasolují půdu chemickými látkami, tak jak tomu je u hnojiv minerálních (chemických). Plody rajčete jsou z dietologického hlediska cenné pro obsah vitamínů, minerálních látek, organických kyselin, cukrů, aromatických látek, vlákniny, pektinu, barviv karotenoidů a antokyanů v plodech. Obsahují až 5 % lehce stravitelných cukrů, málo vlákniny, bílkovin a tuků, jsou však bohatá na vitaminy. Čerstvé plody obsahují až 94 % vody a jsou málo dietní. Rajčata obsahují vitamín C, beta-karoten (provitamin A), vitamíny řady B, PP, fosfor, železo a vápník. Při chladných a deštivých dnech je vhodné rajčata pokrýt ochrannou fólií na lehké konstrukci. Nedozrálé, zelené, dorostlé plody rajčat vložíme do nádoby spolu s jablky a přikryjeme mikrotenovým sáčkem.
Blahobyt dusíku rovněž podporuje růst zelených částí na úkor tvorby plodů.
Sazenici vložíme mírně křivě a prostřednictvím lopatky přihrneme půdu ke kořenům a stonku. Rostliny nevyvazujeme hodně pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Blahobyt dusíku rovněž podporuje růst zelených částí na úkor tvorby plodů. Sázení rajčat na balkoně představuje pro řadu z vás ideální možnost, jak si vypěstovat vlastí rajská jablíčka rovněž bez nutnosti vlastnit zahradu nebo alespoň kousek nějakého pozemku – zkrátka ne kdokoli má tu možnost. Kedlubny, mrkve a cibulka mají delší dobu vegetace a je tak možné za sezonu vypěstovat pouze jednu úrodu. Odpovědi na tyto a příští otázky se dozvíte po přečtení následujícího článku. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Velmi dobře reagují na organické hnojení, proto na podzim zaryjeme na 1 m2 záhonu 4 ba i 6 kg chlévského hnoje nebo jeho náhrady (granulované organické hnojivo, kompost, zelené hnojení).
A to klidně v poměru jedna ku jedné.
Tento způsob bývá nazýván zelené hnojení. Kapie, sladká (nepálivá) paprika – Vyskytuje se v různých barvách od zelené po žlutou ba i červenou. Nejčastějším škůdcem jsou mšice, které škodí rostlinám – přenosem různých viróz, nýbrž ještě vlastním sáním. Nejčastějším škůdcem jsou jednoznačně mšice. Na mšice a molice použijte postřik ze čtyř dílů oleje a jednoho dílu prostředku na mytí nádobí, který hmyz zadusí. Kvas denně míchejte a za dva týdny můžete kropit ředěný vodou v poměru 1: 10. Anebo můžete zkusit rychlejší verzi – 250 g sušené kopřivy zalijte 5 litry studené vody a za dva dny použijte. A to klidně v poměru jedna ku jedné. Rajčata patří mezi oblíbenou a nadmíru zdravou zeleninu, kterou můžete na vašich zahrádkách sklízet klidně ano i vy. Pěstování rajčat je možné v našich zeměpisných podmínkách buď ve sklenících a fóliovnících, nebo klidně ba i na poli. Semena nízkoprůstojných odrůd pěstovaných ve sklenících sejí v ranních polovinách dubna.
