Pěstování Okurek 1

V užitkovém skleníku nemusíte pěstovat pouze zeleninu, jenže např. také révu vinnou. Optimální je vysadit 2-3 rostliny na 1 m2 pěstební plochy a vyhradit jim celý „zadní“ záhon, kde budou mít poměrně dost prostoru. Pokud jednoho dne zjistíme, že je nám skleník malý, mohou nám pomoci police či pěstební stoly (tedy pokud je už ve skleníku nemáme). Jsou teplomilné, rostlinám v plném růstu vyhovuje 25-30 °C ve dne a 15-20 °C v noci. Zajistěte rostlinám dostatek světla a v noci jim snižujte teplotu. Na malá semínka a semenáčky dejte mírnou zálivku, neboť přemokření jim moc nesvědčí a mohly by vám nato snadno zhynout. Koření však hlouběji, takže jim nevadí, pokud substrát na povrchu proschne. Pokud jste z teplejší oblasti, porostou vám bez problému také teplomilné okurky, jestliže avšak chcete okurky pěstovat v chladnějším prostředí, musíte zvolit odrůdy odolnější. Pěstování okurek Okurka je významná plodová zelenina Okurka má v naší stravě zejména dietetický význam. Hnojení v zahradě …bavil jsem se s jedním zahrádkářem o potížích s udržením zdravých rajčat a na závěr se mě zeptal. Vyzkoušejte saláty, které vypěstujete ze semínek nebo zakoupené sadby. Ředkvičky vypěstujete na balkoně či parapetu velice snadno, stačí obyčejný truhlík, do kterého je vysejete ve dvou řádcích.

Na záhon na zahradě.

Jeho středem vysejeme do hloubky dva až tři centimetry v jedné řadě na vzdálenost 20 centimetrů od sebe po dvou ba i třech mírně naklíčených semenech. Aby rychleji po dešti nebo rose osychaly, vyvazujeme výhony okurek do svislé polohy k provazu nebo drátu napnutému nad středem záhonu. Chceme-li urychlit vývoj rostlin a dosáhnout předešlý sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Záhon můžeme rovněž pokrýt černou netkanou textilií nebo fólií a do otvorů, udělaných do nich na vzdálenost 20 centimetrů ve tvaru kříže, čtverce nebo kruhu, naset semena nebo vysadit předpěstované sazenice okurek. Na záhon na zahradě. Větráním stejně umožňujeme přístup včelám, které opylují květy – bez toho rostliny jen bujně rostou, na druhé straně neopylené květy se nevyvíjejí v plody. Většina okurek salátovek i některé nakládačky jsou partenokarpními hybridy, poněvadž jsou určeny k pěstování ve sklenících a fóliovnících, kde je přístup opylovačů velmi omezený.

Odrůdy hustoostné jsou určeny do typicky okurkářských oblastí. Nechat se odvrátit ostny okurek může být někdy na škodu, proto tyto odrůdy bývají většinou odolnější a hodí se tedy do horších klimatických podmínek. Jemnoostné odrůdy vybírejte pro pěstování v teplejších oblastech, hruboostné vám porostou takřka na všech místech. Jemnoostné okurky se vzpamatovávají hůře nebo vůbec, proto je vybírejte pouze pro pěstování v teplejších oblastech. Okurky taktéž předpěstovávám, nedávám rovnou do půdy. Vyžaduje záhřevné, hlinité, humózní půdy. Půdy těžké a vlhké jsou pro okurky nevhodné, ježto jsou studené, okurky na nich špatně rostou a málo plodí. Na vlhkých a studených půdách rostou a plodí špatně. Při nedostatku vláhy rostou okurky slabě a ba i výnos je pak ovšem nízký. Další výhodou jsou lepší a čistější plody a ovšem vyšší výnos s pohodlnější sklizní. Navíc jsou plody z rostlin pěstovaných na síti čistější a pohodlněji se sklízí.

1. Odrůdy s vlastním nebo včelím odpařováním
2. Vodnář. Vysoká výnosnost odrůdy. Ovoce dá se konzumovat jak čerstvé, tak marinované
3. Chyby při sklízení
4. Okopávat opatrně
5. 169Trávy a traviny
6. Sklizeň plodů je snadnější a přehlednější
7. 3, Výsev – set brzy nebo předpěstovat sadbu

Listy rostlin po dešti uschnou daleko rychleji a riziko invektiva plísní se snižuje. Současně odstraňujeme plevel a podle potřeby zavlažujeme a přihnojujeme 0,1 % roztokem vícesložkového hnojiva. Zavlažujeme odstátou vodou. Vodu právě napuštěnou z vodovodu raději nepoužíváme, rostliny by mohly utrpět teplotní otřes. Někdy však rovněž koncem května jsou velice nízké teploty a rostlina tak může utrpět teplotní šok. Okurky se zavlažovat nemusí, pokud s tím však začnete, poté už je musíte regulérně v ranních hodinách rovněž nadále zalévat. Čerstvě utrženou okurku ze zahrádky jen tak nic nenahradí. Když nastane doba plísně, tak ošetřené okurky rodí jen o něco málo déle. Takto předpěstované okurky dříve rodí a sklízím úrodu ještě před příchodem okurkové plísně. Mám větší náskok, většinou sklidím dost velkou úrodu ještě před příchodem plísně. Dávám jí druhý rok po hnojení hnojem, a je malá, nedá takřka žádnou úrodu. Semena dávám do kelímků 20. dubna, nejdříve do malých, poté do velkých kelímků od jogurtů či piva. Výsev je přiměřený v měsíci dubnu do kelímků. Na předpěstování sazenic se vrhněte zhruba v polovině dubna: Semínka vysejte do mělké misky s podřadný půdou (nejlépe se zahradnickým rašelinovým substrátem), vzešlé sazeničky potom rozdělte do kelímků po jednom. Semena vysévám asi v polovině dubna po jednom do kelímků, okurky mají krásně prokořeněný bal.