To poté vede k hojnějšímu růstu a jsou i méně náchylné k porucha při nižších teplotách a na plesnivina. Ochrana okurek proti chorobám a škůdcům Plíseň okurková Nejvážnější chorobou okurek je plesnivina okurková. Dodržíme-li opatření 1 – 9, pak většinou proti plísni „stříkat“ nemusíme nebo – chceme-li mít jistotu, že jsme nic nezanedbali – postačí 1 – 2 postřiky přípravkem ALIETTE, který je nejlepší. Na českých zahrádkách zdomácněly – pěstují se na záhonech, ve fóliovníkách či ve sklenících. Mezi nejčastěji pěstované plodiny ve skleníku patří salátové okurky, rajčata, papriky, saláty, ředkvičky či kedlubny. Pokud jste z teplejší oblasti, porostou vám bez problému i teplomilné okurky, jestliže naproti tomu chcete okurky pěstovat v chladnějším prostředí, musíte zvolit odrůdy odolnější. Řešit se to dá prostřednictvím partenokarpních odrůd okurek, ty jsou schopny nasadit plody ba i bez opylení. Výborný je podobně tzv. ledový salát, u kterého se nesklízejí celé hlávky, na druhé straně v řadě otrhávají jednotlivé listy.

• 660Keře listnaté opadavé
• 263Stromy listnaté opadavé
• Lupinus Gallery Yellow – lupina, vlčí bob
• Do 3 – 4 nodu odstranit boční letorosty
• Vyaznikovský okurky jsou dobré a dlouhé ovoce. Zelentsy lze využitkovat k moření v sudech
• úspora místa na záhoně či ve skleníku
• Google +

A jednotlivé druhy zeleniny jsou jako kosmonauté, kteří v tomto uzavřeném prostoru musí hromadně žít. Aby se jim dobře dařilo a skleník jako komplet bezproblémově fungoval, musí každá houba růst na vhodném místě a držet zajištěnu „osobní“ péči. 2, Osivo – používat jen to nejkvalitnější. A dělat si vlastní osivo z F1 hybridních odrůd – to vede v naprosté většině případů k neúspěchu. Všechno osivo firmy ing. Mezi ně patří všechny druhy okurek firmy ing. Skleník tak můžete rozdělit na dva delší „postranní“ a jeden kratší „zadní“ záhon a získat tak tři plochy, na kterých mohou růst druhy vyžadující rozdílné podmínky. Kupujte více odolné druhy okurek a pěstujte okurky na vertiko systému. A byť je vertiko systém časově náročnější a nákladnější, výhody, které má oproti běžnému pěstování okurek v rovině, to bohatě vynahradí. Vhodná předplodina je hrách, cibule, pór, fazol, řepa, koštáloviny, cukrovka a jetelotravní směsky. Univerzální středně raný míšenec bujného růstu, příhodný pro pěstování na poli ano i ve foliových krytech ( za přístupu opylovačů). Jak v době růstu, tak tvorby a zrání plodů jsou okurky náročné na výživu, proto je jednou týdně hnojíme hnojivy pro plodovou zeleninu s vyšším obsahem dusíku. Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku.

Při chladném počasí zaléváme méně.

Chceme-li urychlit vývoj rostlin a dokázat předešlý sklizně, vykopeme středem záhonu příkop široký 40 a hluboký 30 centimetrů. Pro úspěšný vývoj plodu je důležité přenesení pylu ze samčího květu na samičí. Podmínkou úspěšného vývoje plodu je přenesení pylu ze samčího květu na květ samičí. Délkou plodu patří mezi moderní typ tzv. minisalátovek. Patří mezi ne světlo, ústraní, dostatečná vláha, humózní půda a souhlasný živobytí. Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Podle počasí sazenice vysazuji ven na připravený záhon v polovině května. Na záhon okurky můžete vysévat od poloviny května, tedy v době, kdy rostlinky nebudou ohrožovat přízemní mrazíky. Na 1 m2 dle druhu můžete vysadit 2-5 rajčat. Ve skleníku udržujeme stálou teplotu vzduchu a zajišťujeme větrání. V příznivých oblastech stačí nízké foliové kryty, popřípadě odklápěcí(pro větrání). Při pěstování skleníkových okurek bychom měli omezit větrání na nejmenší možnou míru. Při chladném počasí zaléváme méně. Na hnůj nebo trávu přihrneme zem vykopanou z příkopu a upravíme ji do podélného mírně prohloubeného „hrobku“.

Do něj našlapeme zapařený hnůj. Na tento nosný cpát se uchytí vlastní síť z polypropylenu s velikostí OK nejlépe 15×15 cm nebo se na něj upevňují vodící motouzy. Na vrcholu kůlů je uchycen a volně prochází nosný drát, který je na konci každé řady dobře ukotven a vypnut. Ne každá druh se hodí pro každé stanoviště. Přitom mějte na vzpomínky, že každé vyvětrání má za následek poklesnutí vzdušné vlhkosti a nízká vzdušná humidita zase podporuje výskyt svilušek. Po vyvětrání je bezpodmínečně nutné vyrovnat ztrátu vzdušné vlhkosti mlžením. Toto množství je nutné dostát též pro zabezpečení dobré účinnosti postřiku. Za teplého počasí jsou proto nutné denní dávky 2 dokonce 3 litry vody na každou rostlinu. Vhodné je přidat smáčedlo a dva litry přípravku HARMAVIT na hektar (listová výživa, 0,2 % koncentrace). Vždy však musíme respektovat počet povolených postřiků a ochrannou lhůtu, které jsou uvedeny na etiketě přípravku. Počet skvrn narůstá, spojují se a zasychají, dochází k rozpadu pletiv mezi hlavními nervy.