Pěstování Skleníkových Rajčat
Předpěstované sazenice rajčat, které kupujete, jsou pěstovány při vyšších teplotách, a okamžitá výsadba na vnitřní záhon je pro ně šokem. Nakonec nesmíme zapomenout sazenice upoutat k dřevěným tyčím a důkladně zalít odstátou/vlažnou vodou. Příprava skleníku – Každý sezóna měním hlínu a to zvláště z důvodu ochrana před vznikem chorob a plísní. Ze stejného důvodu není dobré vysadit okurky málo nahusto – v proplétajícím se porostu se rovněž snadno šíří plísně. Pěstování ve skleníku či fóliovníku zaručuje ranější sklizeň (do těchto prostor můžeme rostliny vysadit dříve) a též lepší zdravotní stav, protože se k rostlinám nedostanou srážky. Pod rajčaty tak můžete vysadit „drobnou“ zeleninu. Mezi rajčaty určenými pro pěstování na záhonech jsou jak rajčata tyčková, tak ano i odrůdy keříčkové, v nabídce jsou hybridy F1 dokonce osvědčené, pro naše klimatické podmínky vhodné odrůdy. Semenáčky salátů a kedluben rozsázejte po ploše mezi rajčaty tak, aby měly kolem sebe prostor o průměru okolo 20 cm.
Nařezávám tak, aby po zasunutí do sebe byly děložní lístky na sebe zhruba kolmé (aby si nestínily). Pokud hledáte více informací o wikiHow na našich webových stránkách. Při přesazování zaštípneme sazenicím kůlový kořínek a vsadíme je do země ba i po děložní lístky. Ve stádiu semenáčků, kdy jsou pěkně vyvinuté děložní lístky a patrně se potom rýsuje základ prvního pravého listu, rostlinky přeopatrně vytáhnu z půdy a naříznu šikmými (asi 1 cm dlouhými) řezy proti sobě. Rajčata snesou ještě zapravení hnojiva do půdy těsně před výsadbou, kořeny jenže nesmí přijít s hnojivem přímo do styku, aby se nepopálily. Rajčata obsahují vitamín C, beta-karoten (provitamin A), vitamíny řady B, PP, fosfor, železo a kalcium. Vitamín C je ve vodě rozpustná živná látka (živina) a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného fyzický stav, v lidském těle plní vitamín C mnoho důležitých funkcí. Zralé plody jsou bohaté na beta karoteny, vitamín C a v menší míře a také na vitamín B. Obsahují 90-95% vody. Při výsadbě nezapomeneme vysypat základ nádoby drenážní vrstvou, která poslouží k lepšímu odvodu přebytečné vody a provzdušnění kořenového balu. Rostlinu teď zahrňte přemokřenou zemí, přimáčkněte (a s citem, proto rajčata jsou křehká) a na povrchu zasypte sušší zeminou, čímž zamezíte odparu vody.
Výhony už tak bujně nerostou a zaštipování nemusí být tak časté.
Aby se nemísil se zeminou, překryjeme ho kouskem netkané textilie. Proti růstu plevelů se doporučuje pěstovat rajčata na černé netkané textilii. V průběhu růstu rostliny regulérně přihnojujeme. Okurky mělce odvar (jejich kořeny sahají do hloubky asi 15-20 cm), avšak rozrůstají se do velké plochy, proto není vhodné pod nimi pěstovat jinou zeleninu. Pokud budete rostliny správně zaštipovat, zůstane pod nimi dostatek místa jakož i světla, a vzhledem k tomu, že mají hluboké kořeny, nepoškodí se, byť i mezi nimi budete pěstovat další rostliny. Okurky poměrně rychle a bujně přirůstají a je nutné je asi jednou za týden zaštipovat, aby místo plodů nevytvářely plané výhony. Také výhony paprik by se měly občas zaštipovat, a to přes celé léto – ve spodní třetině ba i polovině rostliny vyštípejte všechny výhony a výhony v horní části zaštípněte za 4-6 listem. Výhony už tak bujně nerostou a zaštipování nemusí být tak časté. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u vnější výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu.
- Z popela: postupujte jako při strouhance,
- Postup sázení rajčat
- Vhodné stanoviště a umístění rajčete
- Ještě jednou zalijte ke kořenům
- Zelená rajčata rychleji dozrají, když k nim přibalíme do papírového sáčku jablko
Vysazuji během dubna, v květnu sázím do fóliáku. Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy. Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Jak v době růstu, tak tvorby a zrání plodů jsou okurky náročné na výživu, proto je jednou týdně hnojíme hnojivy pro plodovou zeleninu s vyšším obsahem dusíku. KRISTALON Plod a květ (pro éra kveteni a tvorby plodů). Velikost plodů zase příznivě ovlivňuje zásoba draslíku v půdě. Rajčata, pokud nemáme skleník, vysazujeme na jsoucí vně záhony nebo na balkony a terasy dokonce po „ledových mužích“, což je v druhé polovině května. Bez tohoto procesu budou rostliny rajčat hodně neforemné, což se pochopitelně projeví zejména na sklizni, která nebude tak hodnotný, jak by měla být. K tomu, aby byla rajčata opravdu cenný, je nutné, aby se o ně pěstitel dostatečně staral. A kdy rajčata sázet? Keříčková rajčata sázejte na vzdálenost alespoň šedesáti centimetrů, máte-li dost místa, poté bude osmdesát krát osmdesát centimetrů ještě lepší spon. Keříčková rajčata jsou u nás nejznámější, protože mají málo zrníček a jsou sladce kořenitého aroma. Rostliny není nutné sázet velice hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, proto v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená.
Musím semena koupit a tykvičky předpěstovat individuálně s okurkami.
Nejkvalitnější plody salátovek jsou obvykle z partenokarpických hybridů (F1)(partenokarpické rostliny tvoří plody bez opylení a bez semen) – ideální ve skleníku (poněvadž opylení je nevítaný). Partenokarpických hybridů nakládaček tolik není. Semena z hybridů (přesevy) nebrat, málo by rodily. Musím semena koupit a tykvičky předpěstovat individuálně s okurkami. Tato závada ve výživě rostliny vápníkem postihuje plody a ty jsou nato zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Skvěle se mi pod okurky osvědčila černá netkaná textilie. Však pozor, okurky nemají rády kropení – na jejich „chlupatých“ listech se totiž voda drží dlouho a může se na nich šířit plesnivina. Okurky je dobré vysít asi o 4 dny dříve, rostlinky jsou menší, náskok jim jde k duhu. Asi po deseti dnech (to už jsou rostlinky srostlé – okurkce zase roste list) se odřízne vrchol tykve. Nicméně musí se to udělat opatrně, o mnoho pohodlnější a jistější bude koupit tzv. klipsy – širší kolíčky, které mají větší vykrojení pro tlustší stonek tykve. Skleník se dá do určité míry srovnat
