Sázení Semínek Rajčat Hlouběji?
Odpar vody je nižší a na udržení půdní vlhkosti stačí zavlažovat dvakrát týdně podmokem, aby se co přinejmenším vody dostalo na listy. Na jeho nedostatek rajčata reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé. Řezat by se salátovka F1 měla nějak podobně: Když strom doroste asi 60 cm vysoko, odříznout listy asi do výšky 40 cm (naproti tomu ponechávat kousky řapíků, kvůli vysýchání). Ale hlavně – chce to hodně větrat (kvůli hrozbě houbových chorob a často ještě kvůli opylení). V tom případě se mezi řadami paprik ve výšce asi 30 cm natáhnou provázky – kvůli opoře. Semena paprik vysévám do květináče koncem února, rajčata začátkem března. A jednotlivé semena pokládám (ručně nebo pinzetou) do řad tak, aby mezi nimi byla v obou směrech vzdálenost 1-1,5 cm. Vysazuji během dubna, v květnu sázím do fóliáku. Během růstu je zaléváme, chráníme je před prudkým sluncem a je-li to možné, držíme je v teplotě okolo 18 – 20 °C. Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy. Okurky poměrně rychle a bujně přirůstají a je nutné je asi jednou za týden zaštipovat, aby místo plodů nevytvářely plané výhony.
Rostliny není nutné sázet málo hluboko, kořenový bal by se neměl při výsadbě dostat hlouběji než 10 cm, poněvadž v době výsadby je ještě zem nevyhřátá a studená. Nemáte-li sazenice pěstované v sadbovačích, pak počítejte s tím, že se budou hůře ujímat a déle jim potrvá, než zakoření. Odrůdy venkovních rajčat jsou určeny pro pěstování na záhonech, proto by se jim velice nedařilo ve fóliovém krytu či ve skleníku. Večerní příděl vody a hnojiva jim prospěje, rajčata rostou totiž nejvíce v noci. Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem, slunné místo – především jitřní slunko, aby houba po noci co nejdříve oschla). Pěstují se v I. trati (řádně vyhnojeno hnojem, kompostem), potřebují slunko, teplo a vodu. Pro dobrou násadu a vývoj plodů potřebují hnojit hnojivy s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Papriky pěstuji v mých podmínkách jen ve fóliovníku, rajčata zas jen venku, potřebují čerstvý zavanutí vzduchu. Papriky v mých podmínkách (nedaleko Prahy a Rokycansko) tedy rozhodně ve skleníku či fóliáku a to tak, že nejlépe hybridy F1. A jednu velkou výhodu papriky mají – nijak se neřežou, nezaštipují.
- Plody s nevýraznou chutí používáme spíš k přípravě omáček a pyré
- Tyčkové odrůdy
- Rané a středně zralé odrůdy rajčat – 13. března 2016
- Rajčata, která budou v dubnu 13, 14, 15, 18 února 2016 přemístěna do skleníku
- Pokud je místnost horká – nejméně každé dva dny
- Rajčata potřebují vodu, proto je zalévejte kdejaký den, ideálně zrána
- Vysazení na jsoucí vně stanoviště
Má to velkou výhodu – podobně narostlé okurky nechutnají slimákům. Pěstování rajčat (Lycopersicon esculentum) je pro některé z Vás pravděpodobně velkou alchymií. Hned když však počasí dovolí, nechte je růst volně, jsou určené pro pěstování ve volné půdě. Kedlubny, mrkve a cibulka mají delší dobu vegetace a je tak možné za sezonu vypěstovat pouze jednu úrodu. Výsev keříčkových odrůd je možné provádět přímo na zahrádku, lepší je však rajčata předpěstovat. Výsadbu keříčkových rajčat na stanoviště provádíme po 15. květnu. Na výsadbu do volné půdy je čas, když odezní jarní mrazíky (zhruba ve druhé polovině května). Už počátkem května bývají dny teplé a slunečné, a zdálo by se, že doba je vhodná pro výsadbu rajčat. Dnes už vím, že pro hodnotný úrodu není zbytí trochu zásadních předpokladů. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je třeba do pěstebního substrátu nádavkem vmíchat hnůj. Pokud je počasí deštivé a vlhké není vyhnutí zahájit obsluha již dříve, tedy začátkem června, nyní ošetřujeme v pravidelných intervalech. Poté, co vyrostou první zelené špičky, podložíme sklo laťkami, abychom zajistili dostatečné větrání a sazeničky nezačaly plesnivět. Šířka záhonu by měla být maximálně 1,5 m, abychom mohli rostliny ošetřovat ze všech pokud jde o. A NPK zasypu půdou, utemuji a vyrovnám jamku na úroveň záhonu. Přihazuji půdu, na druhé straně než se dostanu na úroveň záhonu, pohodím někdy kolem sazenice asi půl lžíce NPK.
Do vykopané rýhy nasypu posečenou trávu a ušlapu ji (tráva vyhřívá zeminu).
Používám 3 složky – hlínu ze záhonu, kompost a posečenou trávu. Následně uložím do rýhy kompost s hlínou. Do vykopané rýhy nasypu posečenou trávu a ušlapu ji (tráva vyhřívá zeminu). Někdy je problém se dostat přes posečenou trávu (jmenovitě když používám tyčky bez špiček). Pokud rostlinu pravidelně přihnojujete, tento problém by se vám měl vyhnout. Rozhodně to není jenom o tom, že rostlinu rajčete zasejete do země a necháte být na pospas jarnímu a letnímu počasí. Rajče je na mrazíky málo citlivé, pokud náhodou hlásí predikce mrazíky, je možno celé nádoby na noc uschovat do domu či bytu, rostliny se po silném šoku chladem dlouho vzpamatovávají. Na horní straně listů, nalezneme patrné žluté skvrny a na rubové straně se objevuje charakteristický sametově olivově hnědý povlak. Vyhýbejte se především kropení listů, které k rozvoji plísní nadmíru přispívá. Jsou-li už plísní napadeny stonky rostlin, je lépe porost zlikvidovat. Septoriová skvrnitost rajčat bývá zaměňována s plísní a stejně jako ona dokáže zdecimovat porost rajčat v krátké době. Pěstební prostor ve skleníku bývá většinou ve tvaru písmene U a s cestičkou uprostřed.
